SPOLEK: Kokonín z.s.

V polovině srpna 1945 se do vlasti z Velké Británie začali vracet piloti československých perutí RAF. Na pražském ruzyňském letišti tehdy své krajany vítaly tisíce lidí včetně příbuzných. Dřív se vrátili jen dva letci –⁠ Josef Stříbrný a Josef Horák. V červnu 1945 se totiž účastnili piety ve vyhlazených Lidicích, odkud oba pocházeli.

Před 75 lety se do Prahy vrátilo 54 spitfirů. Jeden z nich pilotoval armádní generál Emil Boček –⁠ poslední žijící pilot československých perutí královského letectva.

Největší část československých pilotů RAF se do Prahy vrátila 13. srpna 1945. Na ruzyňské letiště, kam přiletěli ve stíhačkách spitfire, je tehdy přišly přivítat tisíce lidí. Pohled na více než padesátku úplně nových stíhaček Spitfire byl podle vzpomínek pamětníků ohromující. Připomněli si přítomní účastníci při pietě, kterou zahájil přelet dvou stíhacích letounů gripen nad Klárovem.

Následně položili zástupci armády a Prahy 1 před památník věnce. "Byli to v pravém slova smyslu vlastenci, bojovníci, ale také kamarádi. Vzájemně se podporovali, drželi se a to jim pomáhalo v těch nejtěžších chvílích, které v době druhé světové války zažili," řekl velitel vzdušných sil armády Petr Hromek a dodal, že nezáleží na tom, zda Čechoslováci létali v bojových letadlech nebo pracovali u pozemního leteckého personálu. "Čelili společně jednomu nepříteli a porazili ho," dodal. Zároveň připomněl, že mnozí z letců, kteří se po válce vrátili do vlasti, zažili útlak od komunistického režimu.

"Více než 2500 statečných vojáků odešlo z Československa, aby se aktivně postavili nacismu a jako příslušníci RAF se obrovskou měrou zasloužili o svobodu Velké Británie, Evropy i své vlasti," řekl Hejma. Kardinál Dominik Duka připomněl, že letci RAF bojovali nejenom za Británii, ale především bojovali spolu s Brity za svobodný svět. Po Dukově proslovu a modlitbě zazněly britská, slovenská a česká státní hymna.

Pieta se konala u památníku v podobě okřídleného lva, který byl na Klárov umístěn v roce 2014. Jeho vznik tehdy zaplatila britská komunita žijící v Česku a na Slovensku. Na jeho podstavci je umístěna deska, která připomíná přes 2500 československých vojáků, kteří se během druhé světové války zapojili jako piloti i jako letecký personál do služby v RAF.

Českoslovenští letci se proslavili během druhé světové války, kromě bojů ve Velké Británii se zapojili do bojů ve Francii nebo v Sovětském svazu. Jen v RAF podle armádních údajů vykonali 43.500 operačních letů a sestřelili nebo poškodili 362 nepřátelských letounů. Českoslovenští letci odcházeli do zahraničního odboje mezi prvními, po válce se do vlasti mohli vrátit až tři měsíce po podepsání německé kapitulace. O návrat usilovali už dříve, nedostali ale souhlas Sovětského svazu.

Genmjr. Jaroslav Hlaďo se při pohledu zpět na svou životní pouť vyjádřil následovně:
Prožil jsem svůj život čestně ve službě národu.
Nejradostnější v něm byly první roky pilotního života. Nejbolestnější byly roky po návratu domů.
(Šindelář M.: Tři návraty Jaroslava Hlaďa - L+K 1991-14)